| |
DŮM
HRUZY (MATYAS / J. Papež)
Nestůj, přistup blíž, tvůj strach Ti dovolí s námi se svézt.
Neboj se posadit, náš dům strašidelný odvahu si žádá. Tak
a už jedem, nejde z toho vystoupit. Ze tmy vyskočí, sklípkan
tak obrovský, sotva že uhneš. Rameno pohladí, ruka kostry
bělostný, krev Ti tuhne. Tak a dál jedem, strachy dech zatajíš.
Jack rozparovač, košík plný hlav, upír saje krev, oběšenec
se tu houpá.
Tak a už jedem, nejde z toho vystoupit. Tak a dál jedem,
strachy dech zatajíš.
BLÁZEN
(MATYAS / J. Papež)
Často jsem až na dně, tak rozerván duševně, otázku si jednu
dám, kdo je ten člověk, co ho znám. Tak kdo je? Tak kdo
je? Kolem hlavy proletěl slon celej růžovej, za sebou na
laně měl modrý dětský bazén. Nahej já v něm seděl, dolů
koukal na zem, na chvíli se zamyslel, proč jsem tak vysmátej.
R) Jsem blázen, jsem blázen – co se mi divíš. Jsem blázen,
jsem blázen – Tvůj. Jsem blázen, jsem blázen – Ty ještě
nevíš, že blázen jsem jenom Tvůj.
Kdo by mi chtěl rozmlouvat, to bych se na to podíval, že
žába se neumí smát, tak ať strčí svou hlavu do rákosí pod
vodou, tam se mu rozsvítí. Já už to taky zažil. Potom se
hodně snažil. A přitom se mi směje, kdo si tu hlavu meje.
R) Jsem blázen, jsem …
ČEKÁM
DÁL (MATYAS / J. Papež)
Město plný krásných a svůdných těl, kolem proplouvají chůzí
gazel. A já se ptám hvězd, kde hledat mám, tu co srdce mé
chce k sobě připoutat. Tak má lásko kde jsi, já tu bloudím
sám, Dívko mých snů, kde obraz svůj skrýváš.
Dál hledám jednu, v moři svůdných těl, kolem procházím,
slepý jsem. Jak dlouho musím bloudit životem, a kdy srdce
mé bude tvým přístavem. Tak má lásko kde jsi, nenech mě
dál čekat, dívko mých snů, už neskrývej obraz svůj.
R) Řekni kde jsi, kde hledat mám, to štěstí mé hvězdo vzdálená.
Řekni …
Naše láska je nám souzená.
HARÉM
KLUB (MATYAS / J. Papež)
Dívky všechny vás mám rád, jak to jenom udělat, vaší touhu
po mě nezklamat. Touha moje šílená nápad musí jednou dát
a pak s vámi v ráji budu sám.
R) Už mě nápad napad jak to udělám, harém klub založím já.
Tam se každá členka může oddávat se mnou lásky hříšným hrám.
Je to krásné vás tu mít, se všema překročit hřích, každý
den všechny milovat. Tak už já vás objímám, polibky všem
rozdávám, té lásce vaší podléhám.
R) Už mě nápad …
Nevěřil jsem tomu sám, krásné je být milován, mé tělo vášním
propadá. Co to zvoní v uších mých, to je budík prokletý,
né, on mě ze sna probouzí.
R) Už mě nápad…
NÁHODNÁ
SETKÁNÍ (MATYAS / J. Papež)
Tvá hvězda v mlze skrytá, žiješ jen ve vzpomínkách svých,
svých dál. Stojíš dál, všechno jsi vzdal a trest jsi sobě
vybral sám, sám – dal. Sobě vždyť víš, neodpustíš, od ní
to vůbec nežádáš.
R) Možná, že v jejich očích jsem dál, jaký bych měl být.
Nedokážu za ní přijít s květinou, něžnými slovy. Sobě vždyť
víš …
Tvá hvězda s ostatními splynula stejnou září , v tmách,
v tmách dál. Proč teda stále doufáš chtít ji znovu spoutat
sám, sám dál.
Sobě vždyť víš …
R) Možná, že v jejich očích, nesmíš se proto zlobit, dešel
jsem na tvé přání. Náhodná tak budou další, nás dvou naše
setkání
JSI NEJ, NEJ
(MATYAS / J. Papež)
Roztlačit tuhle káru, to bude dřina brachu, ostatní sedí
na ni, ty sám zas je tlačíš - jsi nej, nej.
Z výsměchu a úšklebků, co padaj na tvou hlavu, geniální
mozeček splétá vítězství - jsi nej, nej.
Tak pozor dej. Tlač pěkně pomaličku do kopečku.
R) Tvou páru dobře skrytou planý slova nepřemůžou, sám sobě
stále věříš. Ten, kdo se ti postavil prohrál dřív než zjistil,
že sám sobě stále věříš.
Tak pozor dej. Tlač pěkně pomaličku do kopečku.
R) Tvou páru … Jsi nejlepší.
TOUHA
(MATYAS / Z. Kolka)
Mezi stromy stín a vůně ženy, když bůh mi dal, tak musím
si vzít to tělo roztoužený, kam mě dostává. Pohled Tvůj
je jako nebe, nebe bez mraků začínám pít sladké víno, víno
zázraků. Poleť se mnou vzhůru, tam kam chci já.
R) Jsi snad anděl nebo ďábel, stokrát se ptám. Přesto hltám
Tvoji vášeň stále dál a dál.
Ber si mě ber, celý tělo mý,
Ber si mě ber, tady mě máš.
HAJEJ
MÁ … (MATYAS / Z. Kolka)
Hajej má … Hajej má … Hajej má … Hajej má …
R) Ty jsi holka rozmilá, vždycky ses mi líbila. Ty jsi holka
rozmilá, Tebe já mám rád… když spíš!
TVUJ
SMUTEK (MATYAS / J. Papež)
Kdy opustíš duši mou, lásky špatná doba, šel bych k té,
co ji mám moc rád. Já nemůžu dál tvým zlobám odolávat, tak
nech mě prosím být v klidu.
Tak proč přišlas nezvaná zničit mé štěstí, tolikrát obrátit
mou duši. Vidíš se v zrcadle v očích samotáře, on smíchem
svým skrývá citů žal.
R) Žít s láskou bych chtěl, tak běž a hledej, než tě promění
ve zvíře bezcitné.
Bylo mou nadějí poslední, že dokáže, v očích chladných cítit,
co bych chtěl říct beze slov, bez masky falešného lháře,
upřímným pohledem, těch slov něžných pár.
Víš, v duši mé zachránit lásku snad nejde, ten, kdo to zkoušel,
šel zas dál o dům dál. Vím, že chceš mi říct, že ty to dokážeš,
nevolej smutek tvůj, přijde sám.
R) Žít s láskou …
TUPÉ HLAVY
(MATYAS / J. Papež)
Čas pomalu vleče dav tupých hlav. Vyhraje, kdo uteče, kde
je vlastně kat. Hlavu zvedni vzhůru.
Z nebe se snáší dolů hejno černých vran. Tak honem, nasaď
helmu nebo se ztrať. Jó, dnes svůj den nemáš.
R) Za chvíli jedinou klidně dám mozkovou kůru svou šedou.
Mezi vámi, bez cejchu v krvi, zase být zdravý bez HIV.
Kape Ti z toho na maják, krátí se Tvůj čas. Deštníkem to
nespravíš, to už dávno víš. Jó, dávno svůj den nemáš.
R) Za chvíli….
R) Klidně dám, rudou krev dávno proklatou. Klidně dám, ďáblovi
duši svou nevěrnou. Mezi vámi, bez cejchu v krvi, zase být
zdravý bez HIV
STÁLE S TEBOU
(MATYAS / J. Papež)
Zapomenout, zapomenout vážně nevíš jak. Připomenout, připomenout
ti můžu snad jen já.
Vždy jen se mnou, vždy jen se mnou procházíš ten ráj. Zapomenout,
zapomenout už vážně nevíš jak.
R) Každou noc ať se ti zdá náš krásně hříšnej rej. Budu
s tebou stále dál a ty chceš jenom mne.
Zapomenout, zapomenout vážně nemůžem. Připomenout, připomenout
stačí pohledem.
Pak jen ve snu, pak jen ve snu projdem spolu ráj. Zapomenout,
zapomenout vážně nevím jak.
R) Každou noc …
TAJEMNÝ
HRAD (MATYAS / L. Houska)
Na velké skále stojí podivný hrad, co tajemství skrývá nám.
Hlas zkázy, zrady, cti a pomsty též snad se z hradu ozývá.
Tak co tu stojíš lidské mládě, jdi tam, vždyť cestu dobře
znáš. Pán noci ať tě chrání od smůly tam, netopýr Matyáš.
Na cestě potkáš tvory dobré i zlé, to činy tvé dávné jsou.
Tvé lásky jenž jsi opustil dřív, teď přijdou za tebou.
Jdeš dál tou tmou a v dálce vidíš jiný svět. Sám jsi jak
brouk, když srovnáš se s tím co vidíš teď. Ou, běduješ,
sténáš, teď vidíš jaký jsi byl a říkáš – ach, snad pozdě
není abych se napravil a běžíš dál tím novým světem – svým
špatným svědomím. Teď ztrácíš dech, nohy se ti lomí a propadáš
se dál do sebe sám.
Na velké skále stojí podivný hrad, co tajemství skrývá nám.
Ten, kdo nad sebou občas zamyslí se, jaký je a co dělá.
Kdo chce být lepší ať se vypraví tam, vždyť cestu každý
zná. V tajemném hradě najde také on snad kus čistého svědomí.
TVÁŘ
V MRAMORU (MATYAS / J. Papež)
Plamen svíce se rozhořel na mramoru tvém studeném, kapka
vosku bíle vychladne. Tiše zde stojíš a mlčíš, cylindr na
svíci posadíš, vítr ať ji nezhasí.
Kolikrát jsi už tady stál, smutné lidi tu potkával s vážnou
tváří. Kdo ví, co v tvých myšlenkách říká tiše pro ni vzkaz
- vždyť na tebe vzpomínám.
R) K nebi hlavu já zvedám duše tvá tam přebývá. Pozdrav
tobě posílám - chybíš mi tu lásko má. Náruč svou já teď
prázdnou mám, nikdy víc tě nepotkám. V mých vzpomínkách
žiješ dál, tvou lásku stále mám.
DOPIS MÉ BÝVALÉ MILÉ (MATYAS / J. Papež)
Tenhle dopis píši Tobě černou křídou v komíně. Doufám, že
čas budeš mít úplně celej ho přečíst.
Jéé, až pod Tebou zatopí. Ááá, budeš stoupat vzhůru k nebi.
Milá má nespěchej ať stihneš číst. Loučím se jen s Tebou,
já truchlím za Tebou.
R) Má milá tak čekej, třeba v nebi nebo v pekle. Má milá
naše duše jsou věčné, potkají se.
Déšť vrací mi Tě zpět. Mě v dlaních zas hřeješ. |
|
