PTÁK NA VĚTVI (MATYAS / J. Papež)
Kolikrát zazpívám si, potom letím k nebi, barvy křídel dotankuju u malíře duhy. Teď tady tupě zírám jsem s toho na větvi, kořist svou ukrývá zrcadlo z hladiny. Nepříčetně natřásám se, jsem přímo v šoku, jen co mi kabát oschne dáme si odvetu.
Po hlavě padám dolů jsem plný vzteku, uhnout teď mi nesmíš, kdybych se vzteknul.
R) Já to nemám rád. Tak tohle nemám vůbec rád, ty mi stále uhýbáš. Tak tohle nemám vůbec rád, příště vítězím já.
Jsem sice malým ptákem, jó pořád čilým, peří mám nejkrásnější, bude se ti líbit. Hlavu mám občas vzhůru, jsem na sebe pyšný, pak útočím na svou kořist, jako kámen ostrý.
R) Já to …

ANDĚL (MATYAS / Z. Kolka)
Nahý anděl přiletěl, nikdo o tom nevěděl, má plán záhadný nám. Mořskou pannu má moc rád, chtěl by se sní milovat, pořád od rána do rána.
R) Anděli můj na nebi vrať se ke mně v pondělí ať mi život nadělí štěstí. Rád bych se tak pousmál na tu co mě nezná dál, dál, dál.
Zase lítá nad pláží, pořád na ni doráží, co dělá, když hlídat nás má. To je vzpoura anděla, tohle ať nám nedělá, né, vždyť zázrak chcem znát.
R) Anděli můj …

POMPEJE (MATYAS / P. Bilina)
Lidé v domech spí, město plné tmy, všichni věří, že ráno bude jak ty ostatní. Staré město pod Vesuvem, císař tady žil, třistadeset před Kristem jej národ vystavil. Město jak každé jiné – Pompeje. Zatím nic neříká ten název. Město jak každé jiné – Pompeje. Zatím nic neříká ten název. Nocí září divné světlo hrůzu nahání, Vesuv začal chrlit oheň,lidé jsou bezbranní. Nocí září divné světlo hrůzu nahání, Vesuv začal chrlit oheň,lidé jsou bezbranní.
Ten večer z mapy zmizí – Pompeje. Diův chrám zůstal v rozvalinách. Láva zhasila zbytky naděje. Beznaděj, smrt a svět se rozpadnul.
Óóó……

KROKY (MATYAS / J. Papež)
Tvé kroky se blíží, já neubráním úsměv svůj na tváři. Vzpomínka hlavou běží, jak dávno může být naše setkání. Oči tvé se smějí dál, do řeči se s tebou dám.
R) Krásné to bylo krásné, když jsem psal tobě básně, znovu říkám – mám tě pořád rád. Své srdce dal jsem tobě. Proto chci začít nově tebe lásko má milovat. Své srdce dal jsem tobě, proto chci začít nově. Tvé pozvání plním, za tebou spěchám s nesmělým přáním. Doufám, že pochopíš, za mě dnes mluví malá poupata růží. Víš nedokážu ti to říct, zkus z mých očí to vyčíst.
R) Krásné to bylo …
Kolikrát jsem byl s tebou, kolikrát u tvých dveří zvonkem ohlásil. Odvahu vždycky ztrácím, před otázkou co mě trápí odpovědi se bojím. Víš nedokážu ti to říct, zkus z mých očí to vyčíst.
R) Krásné to bylo …

JÍZDA (MATYAS / M. Jícha)
Nový sen už máš nad hlavou, nevíš dál co je před tebou - a co dál, a co dál. Dneska další den, co už dobře znáš, nuda, nechuť, let, co teď uděláš, můžeš dál nudit se dál. Zbal si kufry sví a nic neříkej, nesnaž se mě napravit jsem jedinej - to už znáš jít dál. Budeš jenom hrát, ostatním se smát. Koukej už máš klid, takhle bys měl žít, rockenroll a pivo tady musí být - budem dál pařit dál. Nesnaž se mě napravit jsem jedinej, kdo ti může říct - pojď a zpívej - já chci dál zůstat sám. Zkoušej co to dá, lepší vyhrává.
Neříkej mi přestaň, já chci po svým žít a chci živým zůstat, mě nech radši jít. Co to zase slyším - zůstaň, jsi volná, boty si obouvám a zas jedu dál.
Tady co teď stojím, odkud zpívám vám, toho se nebojím - je to jen můj sen.
Myslela jsis že zůstaneš jenom má, večeře a párty, co to znamená - radši sám, zůstanu sám. Nediv se a nesnaž se mě napravit, mě stačí jen kytaru si naladit - a jít dál po světě dál. Život se má žít a né jen pořád snít, né pořád snít.

MODRÝ DÝM (MATYAS / J. Papež)
Z nebe padaj slzy studený, dýchlo na mě teplo kavárny, Mokrý plášť teď odkládám, na stole růže povadlá.
Jsou dny a mě se stýská, prázdný smutný večer znám. Z cigarety modrý dým, vykouzlí tvůj krásný stín.
R) Chci ti říct – já mám tě stále nejvíc rád, jsi má jediná. Chci ti říct – pojď se mnou, projdem spolu ráj, budem se milovat. Chci ti říct – já stále tvému hlasu chci jen, chci jen naslouchat. Chci ti říct – mou lásku jenom tobě chtěl bych dát.
R) Chci ti říct – já …

BUFEŤAČKA (MATYAS / J. Papež)
V našem městě každej tuhle bábu zná. Každý ráno popelnice vybírá. Tlustá paní z černým knírem - popelnice vybírá. Tlustá paní z černým knírem - pak z nich chleba vyjídá. Občas k jídlu ona něco vyhledá. Za pár šupů večer to pak prodává.
Tlustá paní …
R) Popeláři jedou, už tu bábu vezou. Popeláři jedou, kam tu bábu vezou. Popeláři jedou, už tu bábu vezou. Na smetiště u hnojiště. Na smetiště u hnojiště.
Dnes se něco muselo snad bábě stát. Popelnice plný jsou nemá je kdo vybírat.
Tlustá paní …
R) Popeláři jedou …

ŠÍLENÁ KRÁVA (MATYAS / J. Papež)
Šílená kráva mléko nám dává, šílenej bejk, krvavej stejk, šílený tele klepe se celé, šílený řezník přišel je zabít. Šílená ovce, svetr bezdomovce, šílená kráva, nikdy nedojde, z Francie do Čech, v Německu pošla, veselá kráva ta se jen smála.
R) To vím jen já, to vím já, to vím já.
Šílenej skot sukni má knop, šíleně mečí ty dudy skotský, šíleně známá, co trávu spásá, šílená Milka, fialová kráva.
R) To vím jen…

BLAŽENA (MATYAS / J. Papež)
Každý ráno potkávám tu dívku na chodníku, pohledem svým mi říká - pojď sem ty svůdníku. Její tvář je tak krásná s tělem přitažlivým, odhalený ňadra má, nohy skoro celý.
A já si říkám pokaždé, když tu dívku míjím, osměl se a pozvi ji třeba na pěkný film. Její tvář se usmála, chlapče ty se mýlíš, já nejsem ta pravá co ty po ní toužíš.
R) Hej Blaženo ! Hej Blaženo ! - ty jsi ta hodná holka pro každého z nás. Hej Blaženo ! Hej Blaženo ! - láska v řemesle tvém nemá zlaté dno.
Každý ráno …
R) Hej Blaženo ! Hej Blaženo !

MAŠKARNÍ BÁL (MATYAS / J. Papež)
Slaný proud řek nesmývá masku mou, skryt znova já jsem zbraní svou. Nemůžeš dál do citů proniknout, maškarní bál, můj, právě začal, zkus mě teď najít. Říkej co chceš, líčidla nesundáš a úsměv můj zůstává dál. Že jsem se splet, byla jen chyba má, teď můžeš mé city v maskách přehlížet dál.
R) Ten úsměv můj, on všechno skrývá, radostná zeď, za ní duše smutná, brána tam není, on sám jen žije, tak čí znamení roztříští kamennou zeď.
Tak projdi sál, postůj u pódia, sama hledíš, ty, do svého já. Sedí tam ten, na tváři úsměv má, nedokážeš dál kamennou zeď sama přelézt.
R) Ten úsměv …

FRANTA SRANDA (MATYAS / J. Papež)
Kam jenom přijdeš, tam všude slyšíš, tebe už znám, sedni si sem a začni nám všem sví fóry vykládat. To je zas třída, smíchy umírám, takovej nářez, tak teď jen nám smích břicho už trhá.
R) Tohle přece dobře znáš, budeme zas smíchy řvát. Tak tě tu vítám kámo, pojď mezi nás. Tak tě tu vítám kámo, Pojď, jdem zachlastat.
Tak, prosím tě, mám už dost, na chvíli přestaň. Jau, jé, tohle nevydržím, smíchy budu řvát.
Kdo jen dokáže odsuď utéct ven bude zachráněn, tak a teď všem vám smích držky roztrhá.
R) Tohle přece …… já už nechci víc se smát, protože mám už toho dost.

TAK SE DÍVEJ (MATYAS / M. Jícha)
R) Tak se dívej, dívej se dál. Tak se dívej…
V očích pláč, zase jedeš dál, zůstal jsi sám, v objetí svejch snů. Tolikrát měl jsi všechny rád, najednou zkoušíš zas být svůj.
R) Tak se dívej …
V ulicích znovu procházíš, potkáváš lidi cos měl tolik rád. Kde teď jsi, kam se ukrýváš, zkoušíš dál jenom prohráváš. Do očí vzplane zář a všechno osvítí, nikdo to nepozná, žes musel odejít.
R) Tak se dívej …
Tak zůstaň stát, zkoušej dál co to dá jít zase sám. Dlouho máš problémy, řešit je zkoušels přes nás. Další den jenom vzpomínáš, kolik lidí odepsal jsi sám.
R) Tak se dívej …

ZPOVĚĎ (MATYAS / J. Papež)
Stojím v dešti sám, kolikrát sám sebe se ptám, jestli mám co chtěl jsem mít. Někdy už pocit mám, že svět je spousta starostí a místo lásky chladná zášť. A tak se ptám, proč nemám svědomí. Vždyť tebe znám, jen tebe měl jsem rád – ty víš.
R) Ty chvíle dlouhý, co trávím jenom sám a bolí to bolí, když tě tu už nemám. Jestli jsem neměl trochu víc lásky tobě dát, jen tvoje láska byla ta pravá – – ty to víš.
R) Ty chvíle dlouhý…ty to víš.

BEZNADĚJ (MATYAS / J. Papež)
Kolik správnejch lidí znáš, když se kolem podíváš. Je to dávná beznaděj, když to zkoušíš tak jsi zlej. Kolikrát jsem zůstal sám, přesto měl jsem touhu hrát.
R) My půjdem hrát chvíli malou jen, nepůjdem spát, ještě zůstanem, vždyť to znáš, to vím jen já.
Svět je horší než se zdá, každej jenom nadává. Kdy už přestanem se rvát, abych nemusel se bát. Kolikrát jsem zůstal sám, přesto měl jsem touhu hrát.
R) My půjdem …
Vždyť to znáš, to vím jen já.
R) My půjdem …

CHROUST (MATYAS / Z. Kolka)
Sedím v lese na pařezu, kouřím startky s filtrem. Popíjím si lahváče a kecám při tom s chroustem. Jak tak sedím s chroustem sám o lásce mu povídám. Pivo jemu nalejvám, abych tu nepil sám.
R) Až zas budu střízlivej, vylezu z lesa ven. Až zas budu vožralej, vrátím se k němu sem.
Chroust však pivo nepije, on prý má radši vodku. Jenže ta můj chroustíčku, ta dneska stojí stovku. A tak sedím na pařezu, teď už ovšem sám. Chroust jsi našel svoji vodku, já v hlavě prázdno mám.
R) Až zas budu …