STRAŠIDLO (MATYAS / P. Zuska)
Na všechno nedokážeš najít odpověď, život je jen o hloupostech a všech divnejch snech, který se – promění v realitu
Kdyby se z pekla vynořil jedinej čert, dal by ti pro co žít a nemusel bys bejt jen další - nepohodlnej člověk
Jak se vyrovnat s průměrností, postav si barák z neštěstí.
R) Hej, hej, hlavu zvedej, hej, hej, hlavu zvedej, hej, hej, hlavu zvedej, o trochu vejš.
Kdyby se náhodou jen trochu dařilo, stejně ti všechno zmaří jedno strašidlo, kterýmu říkám - nepředstavitelná lidská hloupost!
Z nebe ti nespadnou prachy ani šek, nanejvejš raketa anebo pytel blech, a co bys čekal - jseš jeden z miliardy
Jak se vyrovnat s průměrností, postav si barák z neštěstí.
R) Hej, hej, hlavu zvedej…

HOTOVEJ (MATYAS / P. Zuska)
Přes den jen spíš, v noci řádíš nalitej po hospodskym sále. Dřív jsi byl dříč, teď nejsi nic, vyřídíme si to spolu, kamaráde.
Často mi lžeš, pořád jen čteš o tom, jak zdražujou se nápoje alkoholické. Nealko nezajímá. A proč by taky mělo, když jsem úplně blbá.
R) Na chlast už zapomeň, Tak nebuď hotovej.
Psa nevyvenčíš, kočku nenakrmíš, s košem nedojdeš, nádobí neumeješ. Do práce nechodíš, prachy mi nenosíš, doma se válíš na gauči s novinama.
R) Na chlast už …

REALITA (MATYAS / Z. Kolka)
Strašně jsi se zmýlila, že jsi s Georgem chodila, Není žádný anděl, není žádný anděl.
Zase na něj koukáš, prstama jen loupáš. On ti nedá všecko, on ti nedá vůbec nic.
R) A tak si sundej, tyhle růžový, růžový brejle.
Realita způsobila, že ses málem zasnoubila, s jedním blbem, s druhým blbem z Blbounova, z Blbounova.
R) A tak si sundej …

FAUL (MATYAS / J. Papež)
Start, běž na steč, máš strach, to né, jsi tvrdej sportovec jak pěst.
Znáš lest, co chceš, jsi tvrdej sportovec jak zeď, ty nemáš strach, chceš jenom vyhrát, tak se snaž.
A těch tisíc hlav má jeden hlas, kterej tě žene stále dál.
R) Faul, tak pískej, jsi snad slepej, vole. Faul, tak pískej, blbej mozek v hlavě máš.
Znáš strach, co chceš, jsi tvrdej sportovec, tak běž. Ty nemáš strach, chceš jenom vyhrát, na steč.
A těch tisíc hlav má jeden hlas, kterej tě žene stále dál.
R) Faul, tak pískej, …

  SKOČÍM (MATYAS / Zd. Kolka)
Mrazivej den, slunce halí, dopiješ čaj, vypadneš ven. Stopy ve skle ruší ranní rozjímání, když všechno vstává.
Teď zbývá za pár ke štěstí.
Nakoplá věc nejde už vzdát, vidíš se tam, uprostřed kouzel Podivnej lesk zlatý mince, kaviárů a obslužníků.
Teď zbývá za pár ke štěstí.
R) Já to nevzdám, jsem uragán, chladný a silný, jsem to já. Vám se nezpovídám, to zvládám, sám, jenom a jenom zase já.
Tolik otázek si dávám, zvláštní pocit při tom prožívám. V bílé husté mlze oči slzí, divoce se na to rozbíhám
…1…2…3…4…
R) Já to nevzdám…
Tenhle dopad není vždycky stejný, někdy ano, jindy zase ne.

GIGOLO (MATYAS / Zd. Kolka)
Proti mně teď stojej, pole otvíraj, Myšlenkama zbrojej, oči zavíraj.
Je to trest a nebo sen, jak to poznat mám. Do noci mě honěj, jenže narazej.
Do zdi kamenný, kamenný, kamenný
Co na mě tak koukáš, pýcha, pytel, pysk. Netopýr to slepí to si teda piš.
Do zdi kamenný, kamenný, kamenný
R) Jsem stroj, jsem váš, dám víc než mám. Jsem stroj, jsem váš, cíl svůj neznám.
R) Až zas budu …