| |
PROBUZENÍ
SLEPCU (MATYAS / J. Papež)
Čilí jsou – pořád tancujou, oči všech – stále sledujou,
dokážou – ladnými pohyby, upoutat – slepce lásky. Není tu
– kdo nechce, dotknout se – krásných těl, vzrušení – tak
napíná, ať už jsou – celá nahá.
R) Zástup, co stojí dole - tak vříská, touhu neskrývá. Napětí
v sále narůstá. Šílenství startuje, propuká, - sopka vybuchla.
Krásná těla jsou nahá.
Jásot všech – je spontánní, čekání dlouhé – napětí ukončí.
R) Zástup, co stojí… …pro ženy
KŘÍDLA VÁŠNĚ
(MATYAS / J. Papež)
Samota ti je v patách, před ní nejde schovat strach, rychle
pojď sem k nám. Zapomeneš na špatné chvíle smutně prožité,
radost odmítáš. Připadá ti snad trapné, city dlouho vězněné,
křídlům vášně dát. Dokaž těm co nevěří, propusť smutné myšlení,
radost zvítězí.
R) Blaho rozlévá tvým tělem krásný žár, pálí šťastnou touhou
dál. Jen ať nepřestává, já chci být celá tvá, rozkoš tobě
dneska já dám.
Tak už nejsem v zajetí smutku, co strach nahání, příště
běžím k vám. Dneska vím, je nejlepší cítit sílu něžností,
ve svém těle tvé.
R) Blaho rozlévá …
KOLOBĚŽKA
(MATYAS / J. Papež)
Jarda s Béďou už trénujou skoro celý rok. Maj plán, ten
plán je jejich sen. Že prý s novou koloběžkou Sněžku sjedou.
Za tejden na výlet pojedou. Lanovka je dopravila až na vrcholek,
na start – a dolů můžou jet.
R) Jarda s Béďou zem nakopnou: „Pořádně se drž,kolečka teď
roztočíme, jó to bude smršť.“
Jitka s Bárou čekaj dole na ty dva blázny, na horu na Sněžku
se dívají. To je nářez jak to midlí, nad Obřím dolem prach
zvedá rozjetá koloběžka.“
R) Jarda s Béďou už se řítí jako šílení, koloběžka poskakuje,
zrádné kamení.
Bylo to o fous, minuli jsme sloup, a teď před námi z borovic
křoví, dědek neuhnul, zlomenou má hůl, tohle nesjedem, Jardo
ty jsi vůl.
R) Jarda s Béďou už se řítí jako šílení, koloběžka poskakuje,
zrádné kamení. Jarda s Béďou spolu křičí: „To jsme přehnali
!“ Už se spolu v prachu válí, tak nedojeli.
OSTROV (MATYAS
/ J. Papež)
Já chtěl jsem utéct po prvním zklamání, srdce žalem buší,
krví hněv rozhání. Slepý jsem dál, nechci vysvětlení tvé,
proč bych měl být tvým uraženým.
R) Přej lásko mě sílu do vesel, ztracený tvůj strov najít
bych znovu chtěl. Přej lásko mě sílu do vesel, doplout k
tvému břehu, obejmout tělo tvé.
Najednou mi scházíš, můj hněv už odchází, srdce žalem buší,
po tvém touží. Byl jsem slepý, nechtěl jsem pochopit, teď
mě tedy mrzí, že jsem tě zranil.
R) Přej lásko …
Teď se k tobě vracím, ruce mám zpocený, srdce znovu buší,
prosí tě odpusť. Už nebudu slepý, ani tolik žárlivý, jen
tebe mám rád,ty mě měj taky.
R) Přej lásko mě sílu do vesel, ztracený tvůj strov právě
já jsem našel. řej lásko mě sílu do vesel, oplul jsem k
tvému břehu, ěžně objímám tělo tvé.
VÁHA SNU
(MATYAS / J. Papež)
Kolik dát za lásku tvou? Proč se ptám, já víc nemám. V srdci
mém beznadějný chlad, ta prázdnota duši obývá.
R) Láska má a láska tvá nekonečnou zůstává. Láska má a láska
tvá žije v nás.
Až potkám zas krásu tvou, svou náručí chci tě obejmout.
Zašeptám – nebuď jen mým snem, ty jediná jsi mým andělem.
R) Láska má … Tak přivři oči své, v dálce vidíš nejkrásnější
sny, všechny je splním
R) Láska má, láska tvá, láska má, nekonečná. Láska má, láska
tvá, láska má, zůstává.
KOZATÝ TORNÁDO
(MATYAS / J. Papež)
Z dálky se blíží to burácení strašný, pod nohama cítíš jen
silný dunění. Tak se pořádně připoutej, kozatý tornádo je
tady, sílu svou s tebou teď změří.
Barmane! Závisláka ještě nalej, ať se sním utkám jako muž
statečnej, Tak pojď! Nebojím se tvé síly!
R) Na mě si ďáble zuby vylámeš, v mejch žilách žádnou krev
nenajdeš, ve mně proudí čistej líh, feferony dávají správnej
říz.
Tohle je jízda na divoký šelmě, Barmane! Další rundu do
mě nalej. Když se válím, válím, válím na zemi, kozatý tornádo
mě nezlomí.
R) Na mě si …
RUCE NAD HLAVOU
(MATYAS / J. Papež)
Trémou ruce spoutaný, co teď, už jsou tady, tisíce očí upřených
lidí, už jsou tady, naše hlasy nejistý slyší, už jsou tady,
dobrej odvaz rozproudí ty, co už jsou tady. Kde jsou ruce
nad hlavou, zpívají s náma …
R) Ta dáma právě vchází k nám, nestyď se s tebou řve celý
sál.
Vnímáš světel prudký žár, vidíš už jsou tady, před sebe
se podíváš, kolik jich je tady, dneska budeš jenom hrát
pro ně, už jsou tady, štěstím zalej svoji tvář, vidíš už
jsou tady.
Všichni ruce nad hlavou, zpívají s náma …
R) Ta dáma právě …
R) Ta dáma právě …
FALEŠNÁ CESTA
(MATYAS / Z. Kolka, J. Papež)
Proč jsi zlá, povídej, pod maskou máš nádech lásky. Barevnej
svět nemůžeš znát v opojení bílejch prášků.
R) Spoutaný v oblacích za svitu luny se teď odvracím. Jak
jsem tě miloval, tak tě teď ztrácím. Neříkej slova, co bolí.
Těžká je minulost, má tě zas v náručí. S tebou teď kráčí
prokletí.
Cestu hledáš, co nemá směr, rozcestí vrací tě zpátky. Tam
odkud jdeš, falešné štěstí mezi nás dva přináší splín.
R) …
Ani má láska tě nevrátí, duši tvou bílý proud utápí.
NEVYCENTROVANÝ PILY
(MATYAS / J. Papež)
Dlouhé čekání, jako pokaždý, než se naladí a spustí první
tóny. V malé místnosti staré zkušebny bejvá někdy dusno,
to se vydrží.
R) Nechci být jenom lacinej, poslední hráč neznámej, vždyť
do toho všechno dám, já chci být mezi prvníma.
Nalaďte pily nevycentrovaný, ať vesele zakvílí všem, co
nás slyší. Zvuk temně dunivý celý sál rozechvívá, basa a
bicí, se všema to hýbá.
R) Nechci být …
Kdyby se splnil sen muzikantskej, do studia jít sluchátka
nasadit. Pak se trochu spotit, než je to bezvadný, bezchybně
zahraný může to do světa jít.
R) Nechci být …
MOŘE V OČÍCH
(MATYAS / J. Papež)
Kam odchází láska, která opouští, srdce dvě znavená - tady
pláčou. Už není sil, které by vrátily uprchlou lásku - nám
dvoum. V očích moře, přes které nevidíš, kdo tě to vlastně
- opouští. Dlaň dlani lehce se vzdálí a láska naše – navždy
končí.
R) Osud krutý zastavil náš čas, tak šťastně prožitý. Tak
sbohem lásko má nevídaná, svou cestou jdeme dál.
R) Osud krutý…
Dál zbývá nám vzpomínek krásných pár, ať zůstanou navždy.
Z očí smutek někdo jiný zažene, mi nebudem s znát. |
|
